„Mám penzijko“ – věta, která v Česku zklidní svědomí milionů lidí. Jenže odborníci na osobní finance jsou stále hlasitější: současný systém doplňkového penzijního spoření v podobě, v jaké ho většina Čechů využívá, nestačí na důstojný důchod. A změny, které přišly v posledních letech, situaci sice zlepšily – ale problém nevyřešily.
Není to důvod k panice. Je to důvod se podívat na čísla.
Co se v penzijním spoření změnilo pro rok 2026
Systém doplňkového penzijního spoření (DPS) prošel v posledních letech úpravami, které zvýšily jeho atraktivitu. Klíčové změny, které platí v roce 2026:
- Vyšší státní příspěvky – maximální státní příspěvek vzrostl. Pro maximální příspěvek je třeba spořit vyšší měsíční částku než dříve.
- Vyšší daňový odpočet – zaměstnanci i OSVČ mohou odečítat větší část příspěvků od základu daně.
- Zaměstnavatelské příspěvky – stát zvýšil daňové výhody pro zaměstnavatele, kteří přispívají svým zaměstnancům na penzijko.
Dobré zprávy. Ale jak upozorňují analytici, stát do systému dává ročně přes 17 miliard korun – a přesto budou mnozí budoucí senioři odkázáni na státní důchod, který reálnou životní úroveň neudrží.
Proč „mám penzijko“ nestačí
Problém není v tom, zda penzijní spoření máte. Problém je v tom, kolik spoříte a v jakém fondu.
Česká republika patří k zemím s nejvyšším podílem úspor v konzervativních fondech s garancí kapitálu. To znamená nízké výnosy – v prostředí, kde inflace reálně snižuje hodnotu peněz, konzervativní fond fakticky nestačí kapitál chránit, natož rozmnožovat.
Jednoduchý příklad: pokud spoříte 500 Kč měsíčně po dobu 30 let s průměrným výnosem 1,5 % ročně, nastřádáte přibližně 215 000 Kč. Pokud přejdete do dynamičtějšího fondu s průměrným výnosem 5 % ročně a zvýšíte příspěvek na 1 500 Kč, dostanete se přes 1,2 milionu Kč. Rozdíl je pětinásobný – přitom reálná měsíční zátěž je zvýšení o 1 000 Kč.
Jak zjistit, jestli spoříte dost
Neexistuje univerzální číslo, které platí pro každého. Záleží na vašem věku, příjmu, životním stylu, dalším majetku a době, která vám zbývá do důchodového věku. Ale existují orientační vodítka:
- Pravidlo 10–15 % – odborníci doporučují odkládat 10–15 % příjmu na dlouhodobé spoření a investice. Penzijní spoření by mělo být součástí, ne jediným nástrojem.
- Věkové pravidlo – čím déle vám zbývá do důchodu, tím dynamičtější fond si můžete dovolit. Mladí lidé v konzervativním fondu zbytečně přicházejí o výnosy.
- Maximalizace státní podpory – pokud nedosahujete na maximální státní příspěvek, necháváte peníze na stole.
Doplňkové penzijní spoření nestačí samo o sobě
Penzijní spoření je výborný základ – hlavně díky státním příspěvkům a daňovým výhodám. Ale samo o sobě, zvláště v konzervativním nastavení, nestačí na pokrytí rozdílu mezi státním důchodem a předchozím příjmem.
Proto finanční poradci pracují s komplexnějším pohledem na přípravu na důchod: kombinace DPS, investičního životního pojištění, podílových fondů nebo ETF a dalších nástrojů dává smysl jako celek – přizpůsobený konkrétní situaci klienta.
Co dělat teď: 3 konkrétní kroky
- Zjistěte, kolik reálně máte nastřádáno – přihlaste se do aplikace svého penzijního fondu a podívejte se na stav účtu a historické výnosy.
- Zkontrolujte strategii fondu – jste v konzervativním nebo dynamickém fondu? Odpovídá to vašemu věku a horizontu spoření?
- Nechte si udělat finanční plán – poradce spočítá, kolik potřebujete mít naspořeno do důchodu a jaká kombinace produktů a příspěvků vás tam dostane.
Zdroj: https://www.penize.cz/, https://www.hypoindex.cz/, https://www.cnb.cz/cs/cnblog/